Rádi bychom vám průběžně představovali i naše fotbalové legendy, které svůj život zasvětili právě Hlubině. Tentokrát jsme vyzpovídali dlouholetého člena, srdcaře a především brankáře Petra Chudého, který v současné době chytá za naše „béčko“ a i on přispívá svými výkony k tak dobrým výsledkům.
Ahoj, co bys nám o sobě prozradil ze svého soukromí?
Studoval jsem osmileté gymnázium a pak obor Systémové inženýrství a informatika – bakaláře na Slezské univerzitě v Karviné a inženýra na Vysoké škole báňské v Ostravě. V této době pracuji už osmým rokem v závodě na platební karty, občanky
a pasy, kde se starám o bezpečnost, a to jak fyzické zabezpečení objektu, tak i zabezpečením výrobních procesů, počítačovou bezpečnost a kryptografií. Jsem ženatý a mám úžasnou tříletou dcerku.
Věnuješ se ještě jiným sportům?
Skoro vůbec, jen výjimečně si zahraju s přáteli volejbal nebo futsal.
Co nejraději děláš ve volném čase?
Kromě fotbalu věnuji většinu volného času rodině, ale občas si rád zahraju nějakou hru na počítači nebo zajdu na pivo s kamarády.
Kdo tě k fotbalu přivedl?
K fotbalu jsem se přivedl tak nějak sám, rád jsem ho hrál už od mala a celý život je to pro mě sport číslo jedna.
Na který úspěch ve své kariéře vzpomínáš nejraději?
Moc jich nebylo, takže na všechny (smích). První takový menší úspěch bylo druhé místo v tehdejší Školské fotbalové lize. Největší úspěchy pak byly postupy s Hlubinou. Nejprve postup z Městského přeboru a v následujícím roce taky z 1.B třídy. Sice jsem v těchto sezónách nechytal pravidelně, ale i tak byly oba postupy velkým zážitkem.
Kde všude jsi působil? Kde jsi začínal?
Jako malý kluk jsem hrál za Vítkovice, pak ve výše zmíněné Školské lize a od patnácti let jsem na Hlubině. Mezi lety 2015 až 2017 jsem zkusil i fotbal mimo Hlubinu, kdy jsem hrál půl roku v Brušperku, toho času hrajícího 1.A třídu a rok a půl jsem strávil ve Vřesině, která hrála 1.B třídu.
Na Hlubině už jsi nějakou dobu, jak dlouho? Proč zrovna Hlubina?
Když nepočítám ty dva roky, kdy jsem byl v Brušperku a Vřesině, tak jsem na Hlubině 15 let. Klub mi přirostl k srdci a vybudoval jsem si k němu a k lidem tady vztah. Velkou roli hrálo i to, že co jsem přišel, tak jsem pravidelně hrál a neměl jsem důvod nikam odcházet, až později jsem chtěl vyzkoušet i něco nového, ale po čase jsem zase moc rád vrátil domů.
Vždycky jsi chytal, nebo se tvůj post různě měnil?
Vždy jsem chytal, výjimku tvořila jen jedna část sezóny v dorostu, kdy nás bylo málo a brankář, který byl lepší ve hře, musel do pole. To jsem hrál střední zálohu tuším. Občas jsem pak v mužích naskočil do útoku v přáteláku nebo v méně významném pohárovém zápase. Ale jinak vždy v bráně.
Na práci brankářů se často zapomíná, pak se snadno kritizuje, když padne gól. Jaký je to vlastně post? Co vše musíš pohlídat?
Post je to specifický, a když padne gól, první myšlenka fanoušků vždy je, jestli se dal nebo nedal chytit. Brankář je hodně na očích, a proto si často vyslechneme kritiku, ale mnohdy i pochvalu. Pohlídat si brankář musí hodně věcí. Kromě samotného chytání taky své obránce a to je v nižších soutěžích mnohdy dost náročné.
Jak se ti na Hlubině líbí, a co říkáš na všechny ty změny?
Na Hlubině se mi líbí hodně, jinak bych tu nebyl všechny ty roky. Změny jsou úžasné a užívám si toto období. Je ale pravda, že jak se třeba bourala stará tribuna, tak mi bylo i smutno, z minulosti má člověk hodně vzpomínek. Ale pokrok nejde zastavit
a je rozhodně pozitivní, co se na Hlubině
v posledních letech děje.
Jaký je tvůj sportovní/fotbalový cíl?
Žádnou vysněnou metu nemám. Jak jsem řekl, hlavně chci zůstat zdravý, abych mohl dále hrát. Po těžkém úrazu kolena to vidím jako to nejdůležitější.
Co tě na fotbale baví nejvíc?
Vyhrávat (smích).
Jak zatím hodnotíš vstup do nové sezóny?
Zatím hodně pozitivně. Daří se nám vyhrávat a jsme první, co víc si přát? Důležité a těžké zápasy nás ale ještě čekají.
Jak se ti pracuje pod vedením Petrova?
Skvěle. Jelikož jsme spolu dlouhé roky hráli, tak ho neberu jen jako trenéra,
ale i jako kamaráda a spoluhráče a to je takový benefit. Navíc jeho tréninky mají hlavu a patu a myslím, že to celkově vede dobře, takže si nemůžu stěžovat.
Co bys vzkázal fanouškům?
Aby nás dále podporovali. Hlubina není jen A-tým, ale i v našem „béčku“ je mnoho zajímavých hráčů, mnozí se zde rozehrávají právě pro áčko a tak stojí za to zajít se podívat i na nás.
Comentários